Intenzivní rozvoj vědeckého bádání vedl k tomu, že se od počátku 20. století postupně rozevírala intelektuální propast mezi přírodními („exaktními“) a humanitními vědami, a to dokonce až do takové míry, že se začalo mluvit o „dvou kulturách“, které spolu nedokáží komunikovat, protože jejich badatelské nástroje i  výsledky jsou radikálně odlišné. Tento rozryv mezi oběma modely vědy byl navíc umocněn faktem, že přírodní vědy stále důrazněji nalézaly „odbytiště“ pro své objevy v aplikační sféře, zejména v průmyslu a obchodu, v neposlední řadě žel také v tzv. vojensko-průmyslovém komplexu. Humanitní vědy, které takové aplikace nabídnout nemohly a nemohou, zdánlivě zůstávaly v pozadí, jakoby se zpožďovaly, ačkoliv ve skutečnosti řadou svých objevů a více či méně exaktně zdůvodněných apelů upozorňovaly na nebezpečí, jež lidstvu hrozí právě z přebujelého a nekontrolovaného vědecko-technického rozvoje. Největší duchové přírodních i společenských věd si ale toto nebezpečí zhruba od 20. let minulého století začali uvědomovat, takže řada myslitelů – nejen z oborů humanitních – se začala velmi aktivně hlásit k nejlepším humanistickým tradicím evropské civilizace. A tak vedle Alberta Einsteina nacházíme Bernarda Russella, vedle Tomáše Masaryka Wernera Heisenberga, vedle Thomase Manna Nielse Bohra, vedle Arnolda Zweiga Edmunda Husserla, vedle Sigmunda Freuda Andreje Sacharova, vedle Ludwiga Wittgensteina Theodora Adorna – ti všichni a mnozí jiní pozvedají hlas k tomu, aby vědecké myšlení jako výraz a projev jednoty evropské racionality definitivně a trvale vstoupilo do služeb humanistické proměny světa a aby všemi prostředky bránilo lidstvo před nebezpečími, jež si nezřídka samo svou loupeživostí, mamonářstvím, ziskuchtivostí, ale i nerozhodností a váhavostí připravuje. K uvedeným osobnostem lze řadit i brněnského rodáka teoretického fyzika Georga Placzeka.

Propojení humanitních a exaktních věd není dnes již ani jen formální výzvou ani proklamativním apelem, je to jediná cesta, jak na jedné straně intenzivně rozvíjet vědy samy a jak pro ně na straně druhé najít a stále nacházet posluchačstvo v nejširší veřejnosti: soudobá společnost je nemyslitelná bez vědy a moderní věda je nemyslitelná bez dialogu s veřejností. Stipendium, které Vzdělávací nadace Jana Husa vyhlašuje, je jedním ze skrovných příspěvků k tomu, abychom si tyto souvislosti uvědomovali a spolupráci mezi vědami i s veřejností neustále rozvíjeli.

Je přirozené, že nové cesty nejsnáze a nejefektivněji nalézají mladí lidé. Proto se Nadace obrací k začínajícím badatelům, k mladým lidem, kteří pociťují spoluodpovědnost za svůj vlastní intelektuální a morální růst stejně intenzivně jako za globální perspektivy lidstva.

Komu je stipendium určeno

Stipendium je určeno pro studenty gymnázií České republiky, kteří byli přijati k univerzitnímu studiu fyziky na renomované univerzitě s akreditovaným studiem fyziky kdekoli na světě a jsou kvalifikováni k tomu, aby se věnovali fyzice jako vědě a byli schopni spojovat výsledky přírodních věd s vědami humanitními. Pokud nebude v daném roce mezi přihlášenými vhodný uchazeč, nebude stipendium uděleno.

Výše stipendia

Stipendium v celkové hodnotě 3 000 USD se bude vyplácet po dobu tří let (odpovídá obvyklé délce bakalářského studia).

Stipendium na první rok univerzitního studia fyziky se poskytuje na základě výsledku výběrového řízení, na druhý a třetí rok na základě dokladu o úspěšnosti studia fyziky během uplynulého akademického roku. Stipendium bude vyplaceno v plné výši i pokud daný uchazeč dosáhne bakalářského stupně studia fyziky dříve než po třech letech.

Výběr stipendistů

Hodnocení uchazečů bude mít dvě složky – (a) fyzikální, (b) humanitní. Fyzikální kompetence uchazečů bude garantována profesionálními fyziky prostřednictvím Jednoty českých matematiků a fyziků. Humanitní kompetence uchazečů bude hodnocena na základě eseje, který uchazeči vypracují, Správní radou Vzdělávací nadace Jana Husa.

Žádost o stipendium

O stipendium se mohou ucházet studenti maturující v České republice v roce 2010, kteří svou žádost o udělení stipendia, podanou do 31.8.2010, doprovodí těmito přílohami:

1. Základní údaje o studentovi.
2. Doklad o přijetí ke studiu fyziky na univerzitě v kterékoli zemi pro akademický rok 2010/2011.
3. Esej nasvědčující zájmu uchazeče o souvislosti, resp. o vzájemné ovlivňování exaktních a humanitních věd. (Rozsah ne méně než 3000 znaků.) Čestné prohlášení o autorství eseje a jejím vypracování bez cizí pomoci.
4. Vyjádření učitele fyziky uchazeče, vystavené v době po maturitní zkoušce.
5. Přílohy podle vlastního uvážení - doklad o účasti ve Fyzikální olympiádě, údaje o sociální potřebnosti, resp. užitečnosti udělení stipendia, doklad o účasti na jiných středoškolských soutěžích, vlastní literární a odborná tvorba apod. (Nepovinné.)

Žádost musí být doručena na níže uvedenou kontaktní adresu v písemné i elektronické podobě.

Časový harmonogram

Uzávěrka žádostí: do 31.8.2010.

Uchazeči bude do 14 dnů od doručení žádosti potvrzeno její přijetí a nejpozději do 1.12.2010 bude informován, zda mu bylo stipendium uděleno. V kladném případě mu bude ještě v roce 2010 poskytnuta třetina celkového stipendia, druhá třetina pak do konce kalendářního roku, v němž zašle nadaci doklad o splnění studijního programu odpovídajícího absolvování prvního ročníku standardního studijního programu fyziky, třetí třetina do konce kalendářního roku, v němž zašle nadaci doklad o splnění studijního programu odpovídajícího absolvování prvních dvou ročníků standardního studijního programu fyziky.

Kontaktní adresa

Vzdělávací nadace Jana Husa
Žerotínovo náměstí 9, 602 00 Brno
Kontaktní osoba: Mgr. Jana Švábová
Tel: +420 549 491 049
fax/modem: +420 549 491 050
E-mail: svabova@ics.muni.cz
Internet: http://www.vnjh.cz